2OO9: Deexs odysea

Věřte nevěřte, už jsme něco málo nahráli! Ano, nová deska je u svého zrodu. Důkazy jsou přiložené níže. Co víc říct? Snad jen ... užijte Vánoc, svátků kolem nich a řádně oslavte Nový rok! Ať se vám v nasledujícím roce vede a je ve všech směrech co nejpovedenější ;) Snad se i naše deska stane povedenou - a koncerty neméně. Těšíme se na viděnou a slyšenou ve 2009.

Budoucnost ve hvězdách

A jsme v závěru letošního roku - alespoň co se koncertů týče. Poslední dvě akce byly odehrány a zapity. Tentokrát asi netřeba moc dlouze komentovat. Obě vystoupení byla svým způsobem podobná, ale v pár věcech se přece jenom lišila.


Na Olomouc jsme se opravdu těšili (nebo alespoň já osobně). Klub 15minut mám rád a po AC ho beru jako za nejvíc "domovský s přátelskou atmosférou". To se více méně potvrdilo během koncertu. Před námi bylo chvílemi až nečekaně zaplněno. Avšak předvedený výkon nás tolik netěšil. Zvuková stránka koncertu se zcela nepovedla a hromada věcí tak šla do kytek. Ovšem vymlouvat se tady na to nechci. Bylo aspoň o důvod víc, proč to v hradeckém AC rozjet a napravit.
Finále letošního koncertování v HK začalo divoce. Podpořen značnou dávkou alkoholu jsem se doto snažil položit od prvních tónů. Povedlo se a já si to zpočátku opravdu moc užíval. Byl jsem rád, že jsem v obecenstvu viděl i řadu mně neznámých tváří. Atmosféra byla na finále příhodná. Asi ani není co v tomhle směru vytknout. Avšak neubránil jsem se pocitu, že do budoucna je ještě hodně co zlepšovat.


A jaká je nejbližší budoucnost Deexs? Příští týden bychom už měli konečně rozjet nahrávání - máme to tak při nejmenším naplánované. To nám zabere celý prosinec, leden, únor a nejspíš i část března. Právě od března se chystáme opět koncertovat, přičemž v dubnu by mělo dojít na křest naší nové desky, která by tak v tomto měsíci mohla spatřit světlo světa (ale neříkejme hop, dokud nepřeskočíme - znáte to). Během nahrávání projde celkovou změnou i náš oficiální web, který se přizpůsobí tématice zatím nepojmenovaného alba. A co pak? To se uvidí.

Na závěr určitě stojí za zmínku fakt, že v lednu budeme mít jedno ojedinělé vystoupení v pražském Paláci Akropolis! Moc se na tento koncert těším(e). Není to tak dlouho, co jsem byl v Akropolis na několika vystoupeních kapel velkých jmen ... a teď si tam budeme moct zahrát i my. Hip! ;)

Klídek v kotelně ...

Blížíme se pomalu do závěru našeho letošního koncertování. Během posledních pár dnů jsme odehráli dva slepené koncerty a stejný počet vystoupení nás ještě v listopadu čeká.

Co říct k oběma právě uběhlým koncertům? Byly jako dvě odvrácené strany jedné mince. Klídek Fest byl jakožto každý rok zasazen do komorních prostor stejnojmenného střediska v královehradeckých Malšovicích. Přátelská "undergroundová" atmosféra, ryze domácí prostředí, známí i neznámí lidé. Poštěstilo se nám hrát v místnosti, kterou nejlépe vystihne název "obývací pokoj". Diváci sedící na koberci či pohovkách, my doslova pár centimetrů od nich. Připadalo mi to, jako kdybysme hráli někomu doma na párty :) Po koncertě jsme se s klukama shodli, že máme tyhle komorní atmosféry rádi a i přes několik sabotáží jsme si naší premiéru v této sestavě užili ;)

Když se zmiňuju o sabotážích, tak mám na mysli podezřelé přetrhnutí se popruhu na kytaru, který rupnul velice podivuhodným způsobem ... a jakmile se podařilo problém vyřešit, tak prakticky hned na to vypadl proud. Někdo nebo něco nám nepřálo. Ale zdá se, že nikdo z přihlížejících to nebyl, jelikož publikum se zachovalo opravdu přátelsky a tolerantně ;)

Klídek Fest byl dle mého názoru jinak celkově podařený. Jediná výtka směřuje k abscenci jakéhokoliv tvrdého alkoholu na baru; ale zas chápal jsem důvody organizátorů, takže ok ;)


V pondělí nás čekal výlet do Kotelny v Litomyšli. Těšili jsme se, že si konečně zkusíme taky zahrát na velkém pódiu. Prostory na naše poměry opravdu nezvykle velké. Dobrý zvuk, pěkné osvětlení, příjemná obsluha a organizace. Bohužel nedorazilo moc lidí. Ovšem s tím jsme počítali, takže jsme zklámáni nebyli. Rozsáhlé prostory Kotelny během našeho koncertu víceméně zely prázdnotou. Malé skupinky přihlížejících nás však mile překvapily. Nejenomže nás odměňovaly potleskem :) , ale dokonce došlo i na skromné tance před pódiem, což se nám snad ještě nikdy nestalo :) Rádi bychom se do Kotelny někdy vrátili. Zázemí tam je super. A umím si představit, že kdyby bylo víc lidí, tak můžeme bejt i parádní atmosféra!


Nyní nás čekají asi 3 týdny relativního volna, než odehrajeme další a poslední dva slepené koncerty tohoto roku. Olomouc a hradecké AC. Na oba koncerty se budeme snažit zvláště připravit, opět s trošku pozměněným setlistem apod. Do AC pak uvažujeme i o nějakých pamparádách a překvapeních ;) Těšte se!

Žižkovská sebedestrukce

Jsem zpět z cest a tak mohu konečně doplnit odkládaný příspěvek o posledním dění. Moc toho zas tolik není. Ale bylo by škoda se nezmínit o našem zatím posledním vystoupení v pražském JET clubu. Když si tak projedu historii mých příspěvků všudemožně na netu, tak mi přinde, že to říkám pokaždé, ale už vím čím to je. Mám novou závislost a tou je živé hraní! Pražský koncert byl opět (ostatně asi jako všechny) svým způsobem unikátní. Hráli jsme bez ozvučovací techniky, takže po celé vystoupení jsem neslyšel vlastního slova a musel jsem napínat uši, abych vůbec postřehl kytaru (kluci na tom asi nebyli zrovna líp - možná krom Mica). To se do zajisté podepsalo na kvalitě prezentovaného materiálu a výkonu, nicméně si myslím, že o tom pražský koncert tentokrát nebyl. Byl o sebedestrukci. Přes mizerné podmínky se nám podařilo se do toho pořádně vžít a vyřádit se. Upocené obličeje, pódiové kreace a podmáčené pódium toho byly svědkem. Nemluvě o odřených prstech do krve (z hraní na kytaru - pozn. autora). Po vyřáděném koncertě nastala tradiční becherová smršť a večer se až do samotného konce nesl ve velmi příjemném duchu. Opět díx moc všem dorazivším! ;)


Momentálně se nalézáme ve velkém časovém pressu. KlídekFest se blíží a my bychom na něm rádi předvedli nový setlist písní, s novým aranžmá a Pepasem na MIDI klávesách, vysílajícího družicová spojení. Ovšem není mnoho času se scházet, nemáme stále řádně nazkoušeno a tak podoba koncertu v Klídku je nadále s malým otazníkem. Bůďto zopakujem "punkové" vystoupení z Prahy anebo přijedeme i s elektronickou složkou a uvidíme co z toho vyplyne. Nechte se překvapit, my se taky necháme.

Deexs na cestě po Měsíci

Další zásadní krok v Deexs byl učiněn. Elektronická premiéra v hradeckém AC. Pepas se svého úkolu zhostil na výbornou a společnými silami jsme připravili 11ti songový setlist převážně nových písní - s pár staršími vsuvkami a dvěma covery od Radiohead. Vím, že to asi říkám vždy, ale tentokrát si myslím, že to byl nadstandartní večer. Příjemně zaplněné AC udělalo parádní kulisy pro naše komornější vystoupení. I když jsem protentokrát zpíval v jakémsi polosedě, tak jsem si koncert užil jako bych lítal po pódiu a dělal tam piruety. Měl jsem z toho ze všeho dojem větší profesionality a pocítil jsem, že tudy by mohla víst cesta. Uvidíme. Nyní se budeme soustředit na koncerty v plném složení, opět trošku kytarověji. Pevně ale věřím, že s elektronikou jsme neskončili. Ba naopak!

Bramboráky a seno

Je za námi první "skoropodzimní" vystoupení. A ne jen tak ledajaké. Právě uběhlý večer v Chocni se určitě zapíše do našich pamětí. A to hned několika událostmi. Vše odstartovalo celkem zajímavým zjištěním, kde to vlastně budeme hrát a jak to tam vypadá. Budova připomínající středisko JZD byla ve skutečností výstavištěm, kde se pořádají výstavy ovcí, hlodavců, ptáků apod. Koncertní místnost ve druhém patře budovy. Cestou tam po chodbách pytle se senem. Místnost vyhřívaná krbem s malou kuchyňkou vypadala opravdu domácky. Možná to doteď znělo ironicky, ale věřtě, že se nám tam líbilo :) Hodně komorní a přátelské prostředí.


Náš příchod na akci pokazila bramboráková aféra, kdy jsme si v jedné místní hospodě objednali bramboráky, ale skoro jsme se jich nedočkali. Po hodině od objednání za námi přišel čísník s otázkou ve smyslu "Co jste si to vlastně objednali?". Někteří z nás tam ztratili pár nervů. Opožděně jsme dorazili na místo konání a po necelé hoďce jsme byli nařadě. Trsátka padala, tamburína se rozbila a hlavně ... koncert byl ojedinělý naším mobilním bubeníkem. Michal dokázal, že i bubeník se může při vystoupení pohybovat po pódiu (a to s celou sestavou bicích!). Stačí když se trošku houpe pódium. Ač s několika nedostatky, koncert po dlouhé době přišel vhod a zas jsme se docela vyřádili.


Večer podtrhlo nemalé množství námi oblíbených Becherů a skoky do sena. Omlouváme se tímto pořadatelům za nepořádek v přízemí, který jsme způsobili. Promiň Wojtasi a spol. :)

cau kapelo

Zdravim vcerejsi posadku strouhalovic basement records:) i zbytek kapely. Vcera to bylo celkem nabity a volno jsem mel az tak kolem 1h rano, ale tesim se ze brzo nekam zajdem. Cau zatim, Vojto pozdravuj v Estonsko. Mejte se!

Taxme odstartovali

Podléháme. Nebo teda spíš já podléhám. Po všech těch profilech typu MySpace apod. se Deexs rozlézá i na blog. Bodejď by ne. Jednoduchý, rychlý a přehledný kontakt s okolním světem.

Blog vzniká vlastně za účelem nahrávání nové demo desky - jako takovej "deník". Doufám, že nebudu jediným přispěvovatelem a že sem čas od času přihoděj i něco kluci z kapely. Já tedy pro dnes začnu ...

Včera jsme poprvé zasedli za počítač, rozmístili mikrofony a začali nazvučovat bicí. Původně jsme chtěli začít už počátkem srpna, ale jak to tak u nás chodí, tak se to kapku protáhlo. Místo toho jsem přes srpen trávil večery po hradeckých hospodách a natolik si převrátil životosprávu, že už si říkám že je potřeba nějaký změny. Takhle by to dál moc nešlo. Snad mě trošku spraví nadcházející školní rok. Ačkoliv jsme vlastně včera nic ještě nenahráli (jen zkoušeli), tak mám radost. Mám radost asi vždycky, když můžu dělat hudbu. Je to skvělá věc a kdybych ji neměl, taxi to snad ani neumím představit. Jestli něco dává mýmu životu smysl, tak je to právě hudba. Smysl zkouším taky hledat ve vesmíru a nadpřirozenu ... ale to jde dost těžko. Nicméně mě aspoň baví o tom uvažovat a rozebírat to. A proto teď vkládám naděje do podzimu. Čeká nás nahrávání a máme v plánu několik koncertů. Taxi myslím, že bych po týhle stránce mohl bejt alespoň v dohledný době spokojenej.


Hudební orgasmus. Jinak asi nemůžu nazvat stav, kterej se u mě odehraje v říjnu. Clint Mansell. Právě jeho koncert se chystám navštívit. Pokud vám to jméno nic neříká - chyba! Geniální filmový skladatel; úzce spolupracující s mým oblíbeným režisérem Darrenem Aronofskym. Kombinace Darrenova vizuálna a příběhů s Clintovým hudebním dobrovodem mě dostává do kolen. A teď si to představte naživo! Kapela po boku smyčcového kvarteta. Hudba z Pí, Rekviem za sen a Fontány mě bude dostávat do tranzu ve velmi hezky vypadajících prostorech divadla Vooruit v Ghentu (viz obrázek).

A tady ještě jedna ukázka pro představu ;)