Tuesday, October 21, 2008

Žižkovská sebedestrukce

Jsem zpět z cest a tak mohu konečně doplnit odkládaný příspěvek o posledním dění. Moc toho zas tolik není. Ale bylo by škoda se nezmínit o našem zatím posledním vystoupení v pražském JET clubu. Když si tak projedu historii mých příspěvků všudemožně na netu, tak mi přinde, že to říkám pokaždé, ale už vím čím to je. Mám novou závislost a tou je živé hraní! Pražský koncert byl opět (ostatně asi jako všechny) svým způsobem unikátní. Hráli jsme bez ozvučovací techniky, takže po celé vystoupení jsem neslyšel vlastního slova a musel jsem napínat uši, abych vůbec postřehl kytaru (kluci na tom asi nebyli zrovna líp - možná krom Mica). To se do zajisté podepsalo na kvalitě prezentovaného materiálu a výkonu, nicméně si myslím, že o tom pražský koncert tentokrát nebyl. Byl o sebedestrukci. Přes mizerné podmínky se nám podařilo se do toho pořádně vžít a vyřádit se. Upocené obličeje, pódiové kreace a podmáčené pódium toho byly svědkem. Nemluvě o odřených prstech do krve (z hraní na kytaru - pozn. autora). Po vyřáděném koncertě nastala tradiční becherová smršť a večer se až do samotného konce nesl ve velmi příjemném duchu. Opět díx moc všem dorazivším! ;)


Momentálně se nalézáme ve velkém časovém pressu. KlídekFest se blíží a my bychom na něm rádi předvedli nový setlist písní, s novým aranžmá a Pepasem na MIDI klávesách, vysílajícího družicová spojení. Ovšem není mnoho času se scházet, nemáme stále řádně nazkoušeno a tak podoba koncertu v Klídku je nadále s malým otazníkem. Bůďto zopakujem "punkové" vystoupení z Prahy anebo přijedeme i s elektronickou složkou a uvidíme co z toho vyplyne. Nechte se překvapit, my se taky necháme.

Wednesday, October 1, 2008

Deexs na cestě po Měsíci

Další zásadní krok v Deexs byl učiněn. Elektronická premiéra v hradeckém AC. Pepas se svého úkolu zhostil na výbornou a společnými silami jsme připravili 11ti songový setlist převážně nových písní - s pár staršími vsuvkami a dvěma covery od Radiohead. Vím, že to asi říkám vždy, ale tentokrát si myslím, že to byl nadstandartní večer. Příjemně zaplněné AC udělalo parádní kulisy pro naše komornější vystoupení. I když jsem protentokrát zpíval v jakémsi polosedě, tak jsem si koncert užil jako bych lítal po pódiu a dělal tam piruety. Měl jsem z toho ze všeho dojem větší profesionality a pocítil jsem, že tudy by mohla víst cesta. Uvidíme. Nyní se budeme soustředit na koncerty v plném složení, opět trošku kytarověji. Pevně ale věřím, že s elektronikou jsme neskončili. Ba naopak!